BIM BEAT FESTIVAL – KAŽDOROČNÍ PODZIMNÍ AKCE V NEJDKU
Šveska:: Vím, že se známe, ale mám mlhu, přibliž mi to prosím tě::
Tome jsem o něco mladší a Ty jsi byl v Nejdku nepřehlédnutelná mánička. Viděli jsme se několikrát na Číně, než ji komanči zavřeli to mi bylo asi tak 14 a přivedl mě tam učitel na kytaru Černý (alespoň si to myslím), který následně emigroval. Určitý čas jsem chodil i k Tobě domů, měl si akorát roční dítě, ale kdybys mě zabil už nevím zda kluka či holku, jen si pamatuji, že ke stropu bylo připevněné takové skákadlo a žila tam s Tebou, v mejch očích, nepředstavitelně krásná žena. Vedli jsme řeči o muzice filozofii té máničkovské a ze mne se stával správný bigbítový rebel. Následně jsme se odstěhovali do KV a ty jsi za nějaký čas zmizel v Praze. Chodil jsem pak hlavně do legendární Odry a do Budvaru a jako správný bigbíťák navštěvoval vše kde se hrálo a teklo pivo a získával čím dál tím větší odpor k vládnoucí straně komančů. Přes všechny průsery (18. stránka a chybějící 25. v OBČANSKÉM PRŮKAZU, za což mě chtěli vylejt z průmky v Lokti) jsem odmaturoval a zařadil se do praktického života. Ale to je jiný příběh o nemoci, která mě potkala ve 24 letech.
Šveska:: Jak ses nachomejtnul v Liďáku na Proměnách40::
Do Liďáku jsem se dostal tak, že kamarádi k mejm 50. narozeninám sehnali pár kapel (Uxův UH revival, nejdecký Var a tak) a udělali jsme za podpory Ládi „Itala“ takovou veřejnou oslavu. To byl základ každoroční podzimní akce, kterou jsme si nazvali BIM Bít festival kam jezdí vždy pár pražských kapel a nějaký místní. No a právě jsem jel z Nejdku z této akce a napadlo mě stavit se ještě v Liďáku, i když jsem se ještě tentýž den musel vráti do RnK.
Velmi stručné, ale to jen pro připomenutí.
Hezkou neděli L.Bim Jelínek
