KARLOVARSKÉ PUBLIKUM BYLO VŽDYCKY VDĚČNÉ…

já na Tebe nezapomněl a jak jsem ti slíbil, posílám Ti něco z legendární historie karlovarskýho bigbítu.

Nejsem si jistej, ale myslím si, že Číňan s Láďou Holubem v tom Nároďáku tenkrát u toho taky byli.

Ale jak říkám, nejsem si už moc jistej. Jsou to přece jenom ňáký ro(c)ky.

Lucia  (Pavel Menschik – 1. kytara, Herman Benesch – 2. kytara, Franta Jokl – basskytara,   Kurt Dürrschmidt – bicí, Láďa „Laco“ Skopal – zpěv, Karel „Myšák“ Myšička – klávesy) má v roce 1965 na Silvestra „GIG“ na Božáku.

Asi tři dny předtím se na nás obrátila paní Šestáková (pro tehdejší muzikanty velmi známá a důležitá osoba) s prosbou, jestli bychom nemohli hrát na Nový rok v Nároďáku, protože ta východoněmecká skupina, co tam měla vystoupit, dostala zákaz hrát. Tak jsme to přiklepli a řekli, že jo.

Silvestr na Božáku byl dobrej, ale příští den…., no, co k tomu říkat, hrůza! Sněhová vánice! Kopce sněhu všude. Silnice se nedala skoro vůbec projet. Tak jsme se rozhodli, že Kurt, Laco a já pojedeme s vercajkem do Varů a kytaristi vezmou jen svoje kytary a přijedou pak za námi do Nároďáku autobusem. Co jsme tenkrát nevěděli, autobus kvůli tý vánici ještě nejezdil; jel teprve asi o 3 – 4  hodiny později.

My tři teda nějak dorazili do Nároďáku, postavili a zapojili vercajk,… a čekali… a čekali… a čekali….. na kytaristy.

Měli jsme od půl třetí do půl šestý hrát. (Potom bylo od osmi varieté). Půl třetí… a pořád ještě nic (Telefon nefungoval a mobily tenkrát neexistovaly). Co teď???

Nároďák nabitej (vyprodáno!) a venku ještě asi stovka lidí, který se chtěli nějak dostat dovnitř.

Kim Novák (kabaretista a konferencier) chce zachránit situaci, povídá vtipy a různý anekdoty, ale pak to nejde jinak, jsou tři hodiny a my musíme začít hrát – ve třech!!!                                           Naštěstí tam bylo na podiu nejen piano, ale to varietní combo mělo Joniku (!) tak nám ji půjčili.

Kim jde před oponu, vysvětluje situaci a uvádí nás jako malou Lucii:  „Lucinku“. Opona jde nahoru a my (klávesy, bicí a zpěv!) začínáme, neobvykle pomalu …“The house of the rising sun“. Lidé nás uvítali jak světový rockový hvězdy, byli hrozně vděční, že vůbec hrajeme a po každý skladbě byly „standing ovations“ (dneska by tě asi vypískali!).

Hrajeme hodinu a půl (s malýma přestávkama), ale pak už nevíme, co hrát. Už jsme víc neuměli!! No jasný, Lacovi a mě bylo 18, Kurtovi 16!!!

O půl pátý jsem vylezl (tajně) zadem z Nároďáku a šel směrem k dolnímu nádraží. Hlavu jak kůň, nebo slon, nebo já nevím co…, no v každým případě jsem byl úplně hotovej.

A najednou: ZÁZRAK! Pavel, Herman a Franta mi jdou naproti. Herman jen: „No, kolik musíme platit, že nehrajeme?“. Já na to: „Ty vole, my hráli až do teď… ve třech!“.

Kluci se jen chytli jak blázni za hlavu a padali do Nároďáku. Potom, co si ohřáli ruce, vystoupil Kim před oponu a oznámil, že Lucinka vyrostla a teď se z ní zase stala Lucia.

Pak jsme to rozjeli (tenkrát nejnovější věci: Satisfaction, Get off of my cloud, My friend Jack atd., atd.). Když začaly první takty „Satisfaction“ (Pavel s jedinečným prďákem) a opona šla nahoru, tak jsem si jen myslel, že se Nároďák zhroutí (zboří). Lidi dupali tak do taktu, až se galerie a balkóny třásly jak při zemětřesení. Evžen svítil jak mistr světa (taky dostal flašku – myslím, že to bylo „Klášterní tajemství“) a my hráli non-stop až do šesti.

Něco takového jsem v životě nikdy předtím a ani nikdy potom už nezažil.

  

  Tak tohle se se suchýma vočima číst nedá…. Šveska

Lucia v roce1966 (zleva): Herman, Pavel, Franta, Myšák, Kurt, Laco

—————————————————————————————————————————————————————————————————————————–

Dodatek: Na oslavu této události se začaly v Rusku vyrábět stejnojmené cigarety a Lucia dostala „řád socialistický práce“!

  

                                      

z mailování Myšáka a Švesky::

Von: sveska1@centrum.cz [mailto:sveska1@centrum.cz]
Gesendet: Donnerstag, 6. Januar 2011 11:11
An: Mysicka, Karel
Betreff: Re: AW: Starý Karlsbad_1

Krevní skupina P.F.- Kartu jsem šoupnul do tvojí fotogalerie viz fotogalerie přátel ze zahraničí, pošli to, já to zpracuju a dám k dobru, ráno jsem mluvil s Galošem, byl rozespalý, a když jsem vyprávěl o stránkách, tak se ptal, jestli nejsme“ Jedličkův ústav“, šel prý spát ráno v 6 hod a že sere na počítač, je zakopanej hodně hluboko mimo dění, musíme ho probudit, aby si nás znovu užil, je zatím tady v Čechách, všichni se tu sjížděj chlastem a pak chrápou, Bob taky chrápal a nemohl jsem se k němu dostat, přestože bydlí vedle mě.  Bobovo stránky jsou překrásné…  taky se měj Šveska… jsem rád, že jsi takhle „živej“, to dělá ta krev…

______________________________________________________________
> Od: karel.mysicka@hauni.com
> Komu: <sveska1@centrum.cz>
> Datum: 06.01.2011 02:21
> Předmět: AW: Starý Karlsbad_1
>

Vzdyt já byl taky rád, ze jsme se ted osobne poznali.

Co se týká nejaké historie, já ti poslu jednu neuveritelnou historku z roku 1965/1966 (Silvester-Nový ro(c)k v Národáku). Ale teprve az budu zase v Hamburgu.

Mej se fajnove, já jedu v sobotu zpátky.

Karel (Myšák)

P.S.: Posílám ti – mužovi stejné krevní skupiny – jeste jednou tu kopii karty na Floydy z roku 1970 (kdyz byli skoro neznámý) jak jsem ti posledne ríkal.

Von: sveska1@centrum.cz [mailto:sveska1@centrum.cz]
Gesendet: Donnerstag, 6. Januar 2011 00:21
An: v.li@centrum.cz; Mysicka, Karel
Betreff: Re: Starý Karlsbad_1

Tak tohle se nám taky líbí, ještě bysme Tě chtěli pumpnout jako každého, kdo se ozve, o tvoji historii v kapelách a staré fotky, dám je tam ihned. Díky pardále, jsem rád, že jsem Tě viděl na vlastní oči…  Šveska