Dostal jsem oprávněnou výtku od děvčat, – my chlapi si připomínáme , jak jsme jezdili na bigbeat, co jsme měli na sobě a kdo tam hrál. A na holky, který k těm klubům patřily, nějak zapomínáme. Asi vstupuji na tenký led, ale když nebudu občas jmenovat, – nemá cenu to psát… Hlavně prosím, případné a samozřejmě vítané, diskutující pod článkem, pište své připomínky rozumně.
První velká fanynka beatu, kterou jsem poznal kolem 69 roku byla Pavlína z Čerťáku. Byla starší než já, občas mi domalovávala chmýří pod nosem tužkou na obočí. Dlouhý černý vlasy, plnoštíhlá. Navštívili jsme Švermák v Chomutově a The We, kluby v Plzni,
koncerty v Praze… Ta byla ještě větší blázen do muziky, než já. Potom až do roku 70, než jsem šel na vojnu, jsem měl ,, jenom“ kamarádky. Holky z Chodova- Máňa, Zdena, Deny / u té si nejsem jist, možná jezdila až později/, holky z Varů – Motýlka, její přezdívka vznikla podle zvláštního způsobu tance – dvě hezký sestřičky z Volgogradský, kousek od M klubu. Po vojně jsem chodil / dneska se říká přítelkyně/ z Lídou z Ostrova, měla kamarádku, tu ale zbalil jeden basák a už jezdila jenom na Naturály, tak přijela z Aničkou ze Stráže a Číro se za čas ženil. To Stáňa jí vydržela podstatně déle. Byla na vdávání mladá. Dobrou náladu šířila hezká blondýnka ze Všeborovic – Maruška Všeborka. Ta si ale kluky držela od těla, nebo jenom mně? Ona většina holek, /ty hezké obzvlášť/, jezdila hrozně krátce, přeci jenom ta antikoncepce nebyla tenkrát úplně běžně k dostání. Jinak bylo dobré, že jsme přijížděli se svými děvčaty – někde byli místní chasníci docela nepříjemní co se týkalo holek z jejich rajonu, občas byl někdo bit. Nezapomenu na krásnou scénu s Ptícou, – někde u Žlutic na Johny and They, – odešel s místní dívkou ven a po půl hodině přišel ,, nenápadně“ na sál, měl kalhoty na ruby a poklopec na zadku. Naštěstí byl Silvestr a zaregistrovali jsme to jenom my u stolu.
O některých bíťačkách se šířily různé drby, co se dělo za pódiem, případně za klubem. O Číně šli zvěsti, jak není radno vyjít v noci za klub do lesa – člověk tam zakopává o milující se dvojice. Já tam nikdy na nikoho nešlápl, ale o pauzách mezi skladbami se ven chodilo. Na většině akcí byla prohibice /klub Chodov, Nejdecký kulturák/, a tak alkohol který jsme si přivezli s sebou zůstal uschován venku. Pozvat děvče ven napít se z flašky byla dobrá finta.
Občas se objevila holka, která měla oči jenom pro muzikanty, případně dýdžeje. Proto jezdily přítelkyně muzikantů radši na koncerty s nimi. Když hrávala kapela Crash v chodovském klubu /dnes hospoda Daliborka/, u stolu pod podiem seděly přítelkyně a manželky hráčů z kapely a znuděně štrikovaly výbavičku. Jedna z nich už měla docela velké bříško.
Hodně holek chodilo na akce, které začínaly odpoledne a končily ve 20hodin / N.Role, klub Chodov, Mírová, Nejdek kulturák/, do klubů, které končily kolem půlnoci už jezdila jen stejná sestava,/Čína,Kukačka/. Tenkrát byli rodiče, přeci jenom přísnější.
