Akce Comeback Crash

Na tomto místě bych Vás rád seznámil s mými postřehy z akce,kterou pořádali karlovarští kolegové v Nové Roli,a na níž jsem byl pozván jejím hlavním organizátorem Tomášem Cuhrou alias Šveskou,přičemž se mnou jel ještě Standa Novák,takto rovněž bývalý švermácký muzikant.Přijeli jsme trochu dříve,abychom si v klidu vše prohlédli a popovídali.Jednalo se o setkání pamětníků a příznivců kdysi populární kapely Crash,která se po čtyřiceti letech znovu dala dohromady aby zahrála.Tahle kapela(ročníky 46) působila na karlovarsku hlavně v šedesátých letech.Především bych zde chtěl zdůraznit hlavní zásluhu Tomáše o celou akci,který je zároveň tvůrcem blogu,hodně navštěvovaného Crash clubu.Myslím,že si zaslouží obdiv za úsilí a práci na zmíněném setkání,ale zejména za propagování nejen karlovarské bigbítové scény na svém blogu.Samozřejmě i muzikanti zaslouží uznání za ochotu a snahu to znovu zkusit rozjet,jelikož po těch letech to není vůbec snadné.Organizátoři připravili obsáhlou výstavku starých bigbítových fotografií z těch let,promítali video kapel(mimo jiné i švermáckých),aby tak připomněli tehdejší dobu i atmosféru.Novorolský kulturák kde se vše odehrávalo,byl naplněn těmi,kteří přijeli nejen z Varů a okolí,ale i z daleké ciziny a nálada byla dobrá a srdečná.Alespoň tak se mi to jevilo,když jsem hovořil s vícero lidmi (a mnozí se dodnes pamatují na Víčka).Mne zajímalo hlavně jak se popere kapela Crash s tou 40letou pauzou v reálu.A byl jsem příjemně překvapen,že to zvládli dobře(zaujal mne zejména bubeník – Václav Li).Se Standou jsme si tak připomněli(a to bylo milé) ty staré fláky z šedesátých let(od Spencer Davis Group,Animals,Kinks atd).Na druhé kapele Greyhound pokračující v produkci tvrdším rockem bylo znát,že hraje dlouho a tomu odpovídal i náročnější repertoár,v němž dominoval hlavně kytarista.Kapele to šlapalo a sound měla rovněž kvalitní.Co mne poněkud překvapilo,byla poněkud malá účast karlovarských muzikantů na takovéto události.Vím,že některé kapely bohužel v ten den hrály,takže se nemohly zúčastnit.Nicméně čekal jsem,že jich tam potkám přece jen víc (valnou část neznám) a že se trochu probere muzika i vzpomínky.Leč nestalo se tak.Byl jsem pak informován,že je mezi nimi určitý vzájemný odstup, což si myslím,že je škoda.Po skončení živého hraní se rozjela ještě diskotéka,ale to už jsme byli na odchodu.Tohle setkání mi připomnělo náš Armáďák 93, ale i fakt,že zatím jsme se k ničemu dalšímu v tomto duchu nedostali,což je dvojnásob škoda.Doufám tedy,že se to už brzy změní a budeme se moci takhle sejít na výročí Víček,které bude letos už čtyřicáté.S tím jsme se také rozloučili a odjeli zpět do Chomutova,probírajíce cestou ještě některé aspekty tohoto setkání.Já jen znovu opakuji,že se potvrdilo,že je fakt dobré a potřebné setkávat se s přáteli a pamětníky,už i pro to,že čas tak rychle ubíhá a co se nestihne nyní,za pár let už nebude možné.Z toho důvodu je nutno raději tyhle věci neodkládat a jít do toho dokud to ještě jde a hlavně je zájem lidí,což je připomínka jak muzikantům,tak i těm co mají možnost a chuť přiložit ruku k dílu.