MOJE KONĚ, KING CRIMSON…

King Crimson je anglická rocková skupina založená v roce 1968 kytaristou Robertem Frippem a bubeníkem Michaelem Gilesem. Běžně bývá zařazována mezi zakládající skupiny progresivního rocku, v její tvorbě se mísí vlivy nejrůznějších hudebních stylů jako jsou jazz, vážná a experimentální hudba, psychedelický rock, heavy metal, nová vlna, hard rock, gamelan, folk, electronica a drum and bass. Původně anglickou skupinu tvoří od roku 1981 mix hudebníků ze Spojeného království a Spojených států amerických.

Ačkoliv se skupina příliš neprosadila v komerčním slova smyslu (rádia či videoklipy), vytvořila si kultovní pověst.^[1] Její debutové album In the Court of the Crimson King je vnímáno jako jeden z milníků vývoje progresivního rocku, zatímco pozdější tvorba, která často procházela tehdy neobvyklými hudebními teritorii, měla vliv na mnoho současných hudebníků. Obsazení v kapele se v průběhu její existence výrazně měnilo, celkem se zde vystřídalo 19 hudebníků a dva textaři, kteří byli plnohodnotnými členy skupiny. Situace se stabilizovala v roce 1981, kdy se frontmanem King Crimson stal Adrian Belew.

Dnes je raná tvorba King Crimson srovnávána s kompozičními strukturami jazzových inovátorů jako Charles Mingus a John McLaughlin. Začátek 70. let 20. století byl pro skupinu nejméně stabilním obdobím s mnoha personálními změnami a rozdíly mezi studiovým a koncertním stylem, kdy kapela objevovala prvky jazzu, funku a komorní vážné hudby. Před polovinou 70. let ve skupině, která se rozpadla roku 1974, vznikla stálejší sestava hudebníků, jež si vytvořila improvizační hard rockový „sound“. King Crimson obnovení na tři roky v roce 1981 hráli hudbu ovlivněnou novou vlnou a gamelanem. Po posledním reunionu, který proběhl v roce 1994, začala skupina tvořit muziku s prvky své tvorby ze 70. a 80. let, novinkou je zde ale vliv současných hudebních žánrů jako jsou industriální rock a grunge. Úsilí kapely přimíchávat další prvky do své hudby pokračovalo i na začátku 21. století s použitím moderních nástrojů včetně rytmických smyček ve stylu drum and bass a značného využití MIDI a kytarových syntezátorů.

Jediným stálým členem během celé historie skupiny je Robert Fripp, který tak působí de facto jako její lídr. On sám uvedl, že původně nikdy nezamýšlel stát se vedoucím King Crimson.^[2] Nicméně od druhého alba silně ovlivňuje hudební i kompoziční styl skupiny a kvůli tomu někteří členové kapelu opustili. Taková kreativní frustrace se projevila např. u Iana McDonalda, Gordona Haskella a Mela Collinse. Trey Gunn, který působil v kapele mezi roky 1994 a 2003, prohlásil, že „King Crimson je Robertova vize“.^[3]

…a dál na vikipedii…K TĚM MI DOVEDL GALOŠ A UŽ JSEM JE NEOPUSTIL… když mi je pustil v 69. prvně musel jsem si po první skladbě odpočinout… dal jsem si u nich vynikající, nezapomenutelnou pochoutku – MARHUJANOVÉ KARBANÁTKY, PAK JSEM POKRAČOVAL VE SLUCHÁTKÁCH, namaloval jsem si podle jednoho ELPÍČKA OBRAZ 130 NA 130, DOPROVÁZÍ MĚ UŽ 40 LET PO VŠECH MÝCH KVARTÝRECH. VYKOUŘIL JSEM SPOLEČNĚ NA MEJDANECH DOHROMADY TAK DVĚ BALENÝ, NIC MI TO NEŘÍKALO ALE NA KARBANÁTKY NEMŮŽU ZAPOMENOUT.

…CO VAŠE KONĚ ?