ČÍŇAN PÍŠE – Návštěva Varů

V první řadě bych se chtěl omluvit Tomovi Stabenowovi a dalším, s kterými jsem neměl možnost se tentokráte setkat při mé bleskové návštěvě K. Varů. Byla to taková krátká a spontánní návštěva, vyprovokovaná Šveskou a spol., o jejímž průběhu také již informoval ve svém článku. Vydal jsem se na cestu v sobotu dopoledne svým stařičkým, zpuchřelým autem, a dorazil do Varů krátce po poledni. Jelikož jsem si již přes Google Earth přesně našel, kde nyní Šveska s chotí bydlí, nebyl to žádný problém je najít. Ten nastal, až když jsem byl dole u dveří a marně hledal jeho jméno na zvoncích. Pochopitelně tam mezi spoustou jiných jmen nebylo. Naštěstí vím, že jeho žena pochází ze Slovenska, a proto jsem vydedukoval, že bych mohl zkusit něco v tomto směru. Vybral jsem si tedy dvě jména, která mi zněla akosi po slovensku a hned u prvního – BINGO! Zazvonil jsem na správný zvonek a během několika okamžiků jsem po více než 40 letech stál opět tváří v tvář s tvůrcem tohoto blogu, plagátníkem od Crash Tomem Cuhrou alias Šveskou.

Protože jsme se již díky blogu a také Skypu měli možnost vidět a pokecat si, bylo toto setkání o to snadnější, ale hlavně velmi srdečné, no prostě paráda. Hned jsme samozřejmě dali řeč o věcech, které jsme za ta léta prožili a také o minulosti clubu The Crash, kapele a všem možném, co přišlo na mysl. A musím říci, že toho bylo dost, a stejně jsme nestačili všechno vyhrábnout z paměti a probrat to, takže do budoucna máme ještě dostatek látky na pokračování. Protože ten samý den musel být Šveska tak jako tak v Ostrově, domluvil setkání s Irenou Janečkovou, s kterou jsem mezitím přes blog mohl navázat styk. Tím, že napsala fundovaně kompletní dějiny beatové scény v Ostrově, a to od samého počátku, které se postupně na pokračování vydávaly při tamním Domu kultury, byla a je velmi zajímavým zdrojem informací pro blog Tomáše Cuhry, který se nezaměřuje jen na skupinu The Crash, ale má širší vizi, která jde dále za hranice Nejdku. Jen čas ukáže, jakým směrem se vše bude ubírat a kdo měl dostatečně široký pohled a pravdu. No nic. Sešli jsme se s Irenou v kulturáku, a v nekuřáckém prostředí plném příjemné nálady, vzpomínek a občasných výbuchů smíchu jsme probrali, co bylo na srdci. Atmosféra byla pozitivní, srdečná a bezprostřední. Irena nás také mile překvapila dárečkem ve formě její knihy Láskyplné trapasy, kterou loni napsala a vydala. Po pár hodinách jsme byli nuceni slezinu rozpustit.

Doprovodili jsme Irenu domů a pak se vydali nazpět do Varů. Všichni jsme již byli řádně vyhládlí, a tak jsem se vnutil s návrhem, že něco ukuchtím. Mám již zkušenosti s tím, že když někam přijdu a řeknu, že jsem vegetarián, tak kolikrát zapříčiním téměř trapnou situaci, protože valná většina tohoto národa jsou zarytí masožravci. Z toho důvodu často nabídnu, že uvařím vegetariánské jídlo a tím je to bez problému vyřešené. Všichni jsou spokojení. Já, že neuvádím nikoho do rozpaků a najím se podle své chuti, a hostitelé dostanou takto šanci ochutnat, co to vlastně ten vegetarián jí? Totéž se tedy odehrálo i u Cuhrů. Za hodinu bylo vše uvařené a nikdo si na večeři nestěžoval. Naopak byl každý nacpaný, hekal a povoloval kalhoty. Hovor pak ještě pokračoval do pozdních hodin a nakonec se všichni odebrali na kutě k zaslouženému odpočinku.

Šveska má za lubem uspořádat setkání muzikantů The Crash, a bude o tom nejspíše průběžně informovat na blogu. Lokalitu má již vyhlédnutou a také jsme se tam byli podívat, abych prý měl představu, kde to jako bude. Mihnuli jsme se krátce mými rodnými Rybářemi, a protože bylo upršené počasí, skončili jsme opět brzo u Cuhrů. Pokračovalo se v hovoru a ten se mimo jiné stočil i k tomu, jak jsou mnozí návštěvníci blogu naprosto bez zájmu něčím na něj přispět, nebo se nějakým způsobem zapojit či reagovat na jeho obsah. Samozřejmě je zde také celá řada příznivců, muzikantů a přátel, kteří již přispěli na tento blog. Ti si zaslouží velké díky. Docela ho mrzelo, že muzikanti z The Crash, kromě dvou vyjímek, nejsou schopni odpovědět na výzvu a otázky, které jim byly na blogu položeny.
Celkově hodnotím moji návštěvu jako velmi povzbudivou a již se těším na další. Doufám, že se příště setkám s více lidmi. V jednom jsme se se Šveskou shodli, a to, že se oba dva rádi setkáme s každým příznivě nakloněným člověkem, kamarádem, přítelem atd., ale nemusíme a ani nechceme, aby k tomu došlo v silně zakouřené místnosti, a aby hladina alkoholu v jejich krvi přesáhla hranici, kdy nás jednoduše již nejsou schopni vnímat nebo rozpoznat.

Číňan