V roce 1989 si chtěla kapela zvýšit kvalifikaci a přihlásila se tedy opět na nové přehrávky. Zpěvačku Lenku Macháčkovou na mateřské dovolené na čas vystřídala Andrea Marešová. Lenka však ještě s kapelou zazpívala na těchto přehrávkách, i když byla už v 8. měsíci očekávání. Komisi zaujalo zapojení houslí a flétny. Na těchto přehrávkách kapela získala nejvyšší kvalifikační třídu, která jí však byla už více méně k ničemu, neboť přišla revoluce a kapela mohla hrát za tolik peněz, kolik si řekla, ne podle tabulek „strany“.
V roce 1990 získala kapela novou zkušebnu. Laďa Zítka při opravě starého domu vyčlenil jednu místnost přes chodbu bytu na zkušebnu.
Po ukončení členství Igora Kopeckého se na scéně objevuje nový mladý zpěvák Rosťa Beno (nyní Metaxa-o ní více příště). V té době na čas přichází na klávesy Tonda Havelka, kterého však do roka střídá Sláva Zána. Za zmínku stojí, že kapela měla už takové vybavení aparatury, že by za něj mohla postavit rodinný dům.
Na podzim roku 1993 odešel basák Karel Skalník, jeho post převzal Sláva Zána. V prosinci 1993 pro rozdílné názory na styl hudby odchází i Laďa Zítka. Za Ľadu přišel nový bicmen Martin Kocián. Brzy poté ještě v roce 1993 odchází i Luboš Kos a přichází Tonda Krásenský, který zařídil i novou zkušebnu v kotelně na Sídliště II (nyní biomasová kotelna). Na jaře 1995 se vrací Luboš Kos. Kapela se pokouší o vlastní repertoár, avšak na tanečních zábavách nesklízí příliš velký ohlas, kapela je v krizi a na podzim 1995 se rozpadá.
Jak už to tak bývá, většinu hráčů, kteří skončí hraní s nějakou kapelou, brzy začnou opět svrbět prsty a zkouší dát opět něco dohromady. Nejinak tomu bylo s muzikanty, kteří prošli několik bystřických ansámblů. Na popud Martina Prokopce, který odešel z Brukeru, vzniká po listopadové revoluci nové uskupení, které jste mohli znát pod názvem Sektor-X, v obsazení Martin Prokopec-klávesy, zpěv, Tonda Krásenský-kytara, Igor Kopecký- kytara, zpěv, Radek Horák-bicí, Zdeněk Kolář ze Ždánic – basa, zpěvačka Michaela Nikelová z Brna.
Zvukaře jim čas od času dělal s chutí usilovnou Mejla Klapka. Kapela začala zkoušet v KD na Dolní Rožínce, avšak brzy přesídlila do kotelny na Sídlišti II v Bystřici. Kapela hrála spíš rock, zejména songy od skupin Deep Purple, Rainbow, Uriah Heep, pár popových a pár vlastních věcí. Zpěvačka pak zpívala skladby od skupin Warlock a německé zpěvačky Doro Pesch. První významnější akcí byl na počátku roku 1992 společenský ples na Dolní Rožínce, po letních prázdninách pak akce na Skaláku na Hornické dny a asi tři zábavy v KD Bratrušín. V dubnu 1993 se Michaela Nikelová vdala a na svatbě skupina zahrála naposled. Igor Kopecký odchází do Prahy do rádia. Tonda Krásenský nastupuje do Brukeru a kapela v roce 1993 zaniká.
Po rozpadu Brukeru se na bystřické scéně objevuje nová krev. Parta bývalých gympláků se dala dohromady v září 1992 ve složení: Marek Munzar – zpěv, el. kytara, Radek Vojta – baskytara, sbor, saxofon, Jiří Munzar – sólová kytara, sbor, Zdeněk Slabý – bicí, sbor. Zkušebna byla umně vybudována v garáži domu rodičů Zdeňka Slabého na ul. Ant. Štourače, z čehož měli radost nejenom sousedi. Zde se odehrálo i několik soukromých párty. Azyl na rozjímání a invenci našli v hospůdce Pod Kaštany zvané „U Psa“, kde vznikl i název kapely Goback (složením přezdívek členů Gino, Blecha, Curo, Kutil). Zde můžete bývalé členy potkat vlastně i dnes. V průběhu prvních dvou let existence hrála skupina především v rockových klubech blízkého okolí, což bylo dáno především tím, že hráli pouze svoji vlastní tvorbu. Skupina stavěla svůj repertoár na rockové hudbě založené na harmonicky aranžovaných kytarách a výrazných melodických vokálech. Byla ovlivněna zejména skupinami Queen, Lucie….Příjemné bylo i vystoupení v pražském rockovém klubu Belmondo, které domluvil zde studující Zdeněk Slabý. A snad právě kvůli škole v roce 1994 Zdeněk skupinu opouští. Skupina s ním ještě stačila nahrát první demo kazetu.
V mezidobí našla kapela azyl se zkušebnou v Domě dětí a mládeže na náměstí. V té době byl „na volné noze“ bývalý bicmen skupiny Bruker Laďa Zítka. S ním se kapela dohodla na další spolupráci. Se spoluprací přišla i nová zkušebna v domě Laďi Zítky na ul. Vírská naproti „Férku“, která zůstala volná po skupině Bruker. V nové sestavě se skupina poprvé představila na festivalu Rockové peklo ve Žďáře nad Sázavou. V této době se již začala připravovat na nahrávání prvního debutu ve studiu Benas u Seče, který vyšel v roce 1995 pod názvem „Tam a Goback“ zpracovaný kompletně ve vlastní režii. Se skladbou „Nýnýný“ a „Tadadiaeo“ se skupina umístila dvakrát na druhém místě v soutěži Radia Žurnál – „Hledáme hvězdy“. Na sklonku roku 1996 skupina opět „navštívila“ nahrávací studio, aby v roce 1997 mohla vydat své druhé oficiální album nazvané „Revolutin of Hearts“. V té době se však již projevují určité neshody v kapele. Odchází Radek Vojta a na chvíli přebírá post basáka Pavel Vandírek. Kapela se však ocitá v začarovaném kruhu a domlouvá se na ukončení své činnosti. Pro své příznivce však stačila připravit velmi zdařilou derniéru v KD Rodkov, kde se objevili všichni její členové.
